Pozná pes, že mu to sluší?
Vzájemné propojení psa a jeho pána, jejich vzájemná podoba, jak povahová, tak co se týče chování a vystupování vůbec, je dost diskutované téma, které nezná konce. Každý chovatel ovšem ví, že pes je odrazem svého pána a člověk si pořizuje psa k obrazu svému, tedy i ke své povaze. Asi jen stěží by si žena, která se obléká dle poslední módy a u kadeřníka a kosmetičky je více jak doma, pořídila plemeno, jako je německý ovčák či slovenský čuvač. A stejně tak, asi stěží by si muž – „rozený voják a vůdce“ pořídil pejska s beruškou. Ale nemusí to být vždy pravidlem.
Ale co tím chci říct? Pes, který žije v prostředí, kde se dbá na módu a kde se obdivuje a chválí, se stává součástí tohoto života, a tudíž i na něho se vztahují tyto módní trendy a někdy až nadměrná péče. Pes společně s majitelem nebo majitelkou se stávají středem obdivu. A že pes pozná, že mu to sluší a také si to náležitě vychutnává, o tom nelze diskutovat. Pes pozná, že je středem pozornosti, že na něho okolí upíná zrak a že se o něm mluví. Pozná, že přítomní obdivují jeho nový sestřih, sponu nebo oblečení. Tito psi - parádníci si náležitě užívají česání, stříhání, pudrování a jinékosmetické úpravy, nemají nic proti zkoušení nových oblečků a pokud navštěvujívýstavy, umí svou „krásu" náležitě prodat.
Když si vybavuji psy - parádníky, které znám a často vídám, řekla bych, že fenky se dají přirovnat k ženám - majitelkám, které rády poslouchají, že jim to sluší a často si to až okatě vynucují. I fenky se předvádí, otáčí se a dávají se na obdiv celému světu a s radostí ho přijímají. Ví, že jsou chváleny a že vypadají hezky.
Oproti tomu psi, pokud je přirovnáme k pánům - majitelům, kteří vůbec nepřipouštějí, že by jim to neslušelo, vystupují navenek jako „páni tvorstva" a povinností těch ostatních je chválit. Chválu přijímají jako samozřejmost, a i když to nedají tak najevo, uvnitř se tetelí radostí.
Nesmím ale zapomenout na ostatní psy, kteří poznají, že jim to sluší, ale nepřikládají tomu velký význam, snad jen chvilkové potěšení. Ve většině případů po česání a úpravě, kdy psa pochválíme, že mu to sluší a pes „vypne hruď" a dá jasně najevo, že je chlapák. Bohužel někteří psi, mezi které patří i ten náš, při slovech, jak mu to sluší, lehne na záda a začne se převalovat ze strany na stranu - a veškerý účes je pryč.
Trochu jiné, dle mého mínění, je to u psů pracovních. Pro tohoto psa má větší význam pochvala za splněný úkol než za to, že mu to sluší. Ale samozřejmě i touto pochvalou nepohrdne. Tito psi si spíše „zakládají" na tom, jak rychle a bezchybně dokážou plnit úkoly, jak jsou v tom či onom lepší než ostatní psi a stejně tak jako psi - parádníci - se „tetelí radostí" při obdivu okolí. Tudíž se dá také říct, že poznají, že jim to sluší - ale v něčem jiném, než je paráda.
Ne všichni se mnou budou souhlasit. Myslím, že každý má jiný pohled na psa a jeho chování si může vysvětlit dle svého. A s tímto je vlastně těsně spjatá povaha každého z nás, jak jsem se zmínila již v úvodu.