očička,uši a drapky

Jednou z těch věcí jsou čivaví očička, která jsou velká, a proto jsou vystavena zvýšenému působení dráždivých vlivů jako je prach při zemi, smog, pyl, či švihání stébel trávy. Oči se proti tomu brání tím, že někdy slzí. Proto je dobré čivavám uslzená očička občas otřít papírovým kapesníkem, aby se předešlo ( hlavně usvětlých psů ) rezavým a hnědým kruhům pod očima, které se mohou někdy vytvořit právě ze zaschlých slz. Když máme čivavky dvě a více, můžeme často vidět, že si navzájem očička olizováním čistí. Do očí čivavám preventivně nic nekapeme. Kapky se používají pouze při léčbě zánětu (raději po konzultaci s veterinářem).

O uši nějak zvlášť pečovat nemusíme, protože čivavy mají ouško otevřené a tudíž dobře větrané, takže problémy vzniklé ze zapaření u nich nehrozí. (Narozdíl třeba od kokršpaněla ). Jen občas zkontrolujeme jestli v uchunení špína, nebo třeba osina  či klíště. Zánět v uchu se sice vyskytnout může, ale není to vůbec časté.

Drápky. Toto je kapitola sama pro sebe. Každý, kdo má čivavu to dobře zná. Bereme kleštičky do ruky a pejsci se klidí z dosahu, někteří i z dohledu. Těmto prckům se drápky stříhat musí, protože jim rychle rostou a velmi málo se pod jejich muší váhou obrušují. Bez tohoto občasného zákroku by je měli jak orel skalní. Nehledě na to, že se jim kvůli dlouhým drápkům špatně chodí a prošlapávají se jim packy, nebo se jim drápek může zatrhnout. Já stříhám tak někoho 1x za 3 měsíce, někomu to stačí 1x za 5 měsíců. Je to individuální. Naši pejsci to naštěstí ( až na malé šprajcování ) snášejí oddaně a statečně. Záleží také na tom, po čem pejsek nejvíc chodí ( koberec, tráva, chodník ). Malým štěňátkům také musíme také špičky drápků zkrátit, protože se jim zachytávají do koberce. Hlavně nesmíme zapomínat stříhat palec, protože tam jinak drápek může zarůst do kroužku. Dost mě udivuje, že prý někteří veterináři tvrdí, že se čivavám drápky nestříhají. Není to pravda.

haf!haf!Alby